FAKTA A ČÍSLA 2018-07-10T06:04:24+00:00

FAKTA A ČÍSLA / ČASTO KLADENÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI NA NĚ

Kdo za to může?

Aktuální situace v lesích nemá jednoho viníka, na kterého by se dalo snadno ukázat prstem. Jde o souběh několika příčin.

Tou hlavní jsou klimatické změny, ke kterým v českých lesích a české krajině v posledních letech dochází. Stále častěji se setkáváme s extrémními projevy větru, a především výrazným úbytkem srážek, suchem a poklesem hladiny spodních vod.

Nejde jen o problém České republiky, změnám klimatu čelí lesníci ve všech okolních zemích.

Příčina č. 1, rostoucí průměrné teploty

Klimatologové mluví o hrozícím suchu v Evropě už dlouho. V Česku jsme ho ale začali brát vážně až v posledních pěti letech. V červenci 2013 dostala zdejší krajina první ránu, zažili jsme nejsušší týden za dlouhých 60 let. Rok 2014 sice přinesl díky červencovým srážkám zlepšení, ale jen krátkodobé. Rok 2015 byl totiž vůbec nejsušší v historii Česka od počátku podrobných měření. Lidé se těšili z teplého slunného léta netušíc katastrofu. Zdejší krajina včetně lesů se z katastrofy vzpamatovává dodnes.

O rok později se začalo poprvé mluvit o tom, že v Česku výrazně ubývá zásob podzemních vod. V loňském roce už byla suchem ohrožena polovina naší země a úbytky podzemní vody se dotkly prakticky všech krajů.  Letos máme v dubnu a květnu teploty jako ve vrcholném létě a množství srážek opět atakuje padesátiletá minima. Zlepšení je tak zatím v nedohlednu.

Změny průměrných teplot v dlouhodobém i krátkodobém horizontu dobře ilustrují následující grafy:

Vývoj průměrných ročních teplot v Praze-Klementinu (1775 – 2015)

Průměrné roční teploty v Praze Klementinu

(Zdroj: ČHMÚ a www.infomet.cz)

Odchylky průměrných ročních teplot v České republice (2011-2017)

Průměrná roční teplota v České republice

(Zdroj: ČHMÚ)

Poznámka: Za dlouhodobý normál se aktuálně považuje průměr teplot za období 1981-2010.

Počty letních a tropických dní v České republice:

Počty letních a tropických dní v České republice

(Zdroj: ČHMÚ a www.meteo.jankovic.cz)

Poznámka: Dlouhodobý průměr pro Českou republiku se pohybuje okolo 15 tropických dní v roce. 30 a více tropických dní obvykle značí extrémně teplé léto. Letní dny jsou v Česku běžnější. Průměrně jich bývá okolo 75 ročně. Den, kdy maximální teplota vystoupá na 30 °C, nazýváme tropický den. Při maximální teplotě 25 °C mluvíme o letním dni.

Příčina č. 2, nedostatek srážek

Stejně jako u průměrných teplot a počtu slunečných dní lze pozorovat dlouhodobý úbytek srážek v České republice oproti dlouhodobému normálu. Extrémní byl v tomto ohledu rok 2015. A jak se můžete přesvědčit z následujících grafů, tehdejší minima mohou letos znovu klesnout.

Srážky v České republice

(Zdroj: ČHMÚ)

Příčina č. 3, napadení kůrovcem

Boj s kůrovcem je vlastně jen důsledkem sucha a nedostatku srážek. Kůrovec se v teplém počasí rychleji množí, kvůli změnám klimatu se k nám navíc dostaly některé nové druhy kůrovce, které je obtížnější vypátrat a na které hůře fungují dosavadní obranná opatření.

Zatímco si zdravé stromy s kůrovcem a dalšími škůdci snadno poradí samy, les oslabený dlouhodobým nedostatkem vody se útočníkům brání jen těžko. Vůbec nejhůř jsou na tom smrkové porosty, které mají mělké kořeny a jsou tak odkázané na horní, nejvíc vysušenou vrstvu půdy.

Těžko někomu vyčítat, že dnes máme tolik smrkových lesů, protože smrky dozrávají až 100 let. Před sto lety se ale o dnešní klimatické změně nevědělo vůbec nic. Smrk byl zkrátka dřevinou, která byla na trhu žádaná. Společnost proto vyvíjela na lesníky tlak, aby jej pěstovali ve větším množství.

Za sto let věda pokročila mílovými kroky nejenom  v oboru meteorologie a  v oblasti klimatických změn, ale i  v problematice zabývající se péčí o les. Podíl smrkových monokultur proto pozvolna klesá, a to zejména v nejnižších vegetačních patrech. Nahradí je listnaté či smíšené lesy, které mají potenciál klimatickým změnám lépe čelit.

Příčina č. 4, nebezpečné vichřice

Extrémní projevy počasí se bohužel neomezují pouze na sucho a teplo. Jen za poslední půlrok čelila Česká republika několika mimořádně silným vichřicím. Lednová bouře Friederike udeřila silou větru přes 200 km/h. Říjnový orkán Herwart za ní zaostal jen nepatrně, se škodami na majetku ve výši téměř 1,5 miliardy korun se zařadil mezi největší živelní katastrofy, jaké Česko v tomto tisíciletí zažilo. A prosincový orkán Xanthos s rychlostí větru téměř 150 km/h, kdy nasněžilo  10 cm čerstvého sněhu, rovněž nelze považovat za „normální počasí“.

Všechny tyto vichřice napáchaly v lesích nevídané škody. Jen bouře Herwart poškodila téměř 3 miliony m3 dřeva. Řada lesních porostů se kvůli tomu návštěvníkům uzavřela až do jara.

V současnosti jsou sice následky vichřic již z větší části vyřešeny, ale nelze zaručit, že letošní rok nepřinese další.

Příčina č. 5, legislativa

Klimatické změny sice můžeme ovlivnit jen málo, nebo vůbec. Záleží jen na nás, jak rychle a jakým způsobem se vypořádáme se škodami, které v našich lesích vzniknou. Přesné postupy, jak o les pečovat, kdy jej kácet a kdy vysazovat les nový, jsou dané zákony, lesními plány a dalšími navazujícími předpisy.

Tyto normy však leckdy neodráží dnešní stav vědeckého poznání nebo potřebu akutních kroků. Bude proto vhodné otevřít odbornou debatu, která by vedla k jejich revizi, která do budoucna zajistí nejlepší možnou péči o les.